Seby.cz

Který herní nadšenec by nepamatoval, jak se u téhle, tenkrát ještě “2d” hry, snažil protlačit směrové klávesy skrz klávesnici, když prchal poldům městem zahlceném dopravou a chodci. Pravda, byla už trochu 3d(mohli jste po požárním schodišti výlézt na střechu budovy a podbně ), ale duch hry byl právě v tom jediném pohledu zezhora. Říkal jsem si tenkrát, že ta pravá 3d verze v budoucnu bude muset mít spoustu jiných předností, aby svou 3d propracovaností překonala jednoduchý koncept prvních dvou dílů.
Nadšeně jsem sledoval vývoj GTA IV, už když se měla objevit na konzolích. Předcházející dva díly (respektive jeden a jeden datadisk) nestály za nic ale Grand Theft Auto IV mělo konečně překonat všechna očekávání.

Hra na PC vyšla na začátku prosince a já ještě nebyl rozhodnutý, jestli půjdu do její koupě. Po několika dnech váhání a bádání mě touha zmohla a já horlivě žhavil telefon, abych zastihl kohokoliv v lounském X-zone, kdo by mi zodpovědně řekl, že nebudu vážit zbytečnou cestu, že kusů bude dost.

Spíš než nadšení z rozbalování nových věcí, miluju jejich vůně – ten surový zápach z výroby. I přesto, pohled na to celé vybalené, udělá materialistovi jako jsem já dobře.

Krabice rozbalena - všimněte si nelibého MS proužku

Kusů dost bylo a tak jsem jel domů s voňavou krabičkou, touhou v očích a s přesvědčením, že už nic nestojí v cestě, mezi mnou-židlí-počítačem a tou hrou.

Jak jsem se přesvědčil o opaku si můžete přečíst tady.