Doug v Life Inc. vysvětluje dnešní postoj člověka k okolí, ke komunitě a k sobě samotnému. Jak  zapomněl na sebe a důležitost vazeb na blízké osoby v dnešním – korporacemi prohnilém, ovládaném a prakticky vytvořeném – světě. A jak právě tohoto korporace dokážou využívat, aby přetvořily člověka v nástroj svého budování, bohatnutí a rozšiřování soukromého mocenství.

Jsem teprve v začátcích (časová tíseň/pracovní vytíženost .)), ale už teď se nestačím divit.

Z kraje chci říct jak mě těší, že kniha  vyšla na recyklovaném neběleném papíře v tvrdé vazbě, což bylo jistě rozhodnutí nejen ekonomické.

O Life Inc. (a tedy dost možná o vlastním životě) se dozvíte hodně ještě dřív, než jí otevřete – přímo na LifeIncorporated.net. Určitě taky doporučuju shlédnout Rushkoffův Vimeo kanál.

Už brzo se s vámi podělím o velice zajímavé postřehy, které na mě začínají z knihy vykukovat!

Vzhledem k mé netrpělivé povaze, jsem vybral zlatou střední cestu rychlosti doručení – Expedited Shipping Rate. (Cena knihy samotné.) Kupodivu dorazila brzy a (ne kupodivu) nejdéle jí to ke mně trvalo po území Česka.

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Toto téma je pro mě samotného docela vratká půda. Sám jsem kuřák, jsem z kuřácké rodiny a velice málo dělám pro to, aby tento zlozvyk z mého života nadobro zmizel.

Naštěstí nejsem, tedy věřím, že nejsem ten popelníkový typ. Člověk, který dává čtyřicet denně je cítit znatelně jinak, než člověk, který si jich dá pět.

Jednomu takovému chlapíkovi – tedy takovému, u kterého z metru poznáte, že se svým denním průměrem blíží padesáti, protože vzduch kolem něj se dehtem jen telelí – jsem se měl podívat na problém s počítačem. Po odstranění hlavní závady (jen výměna zdroje) jsem se automaticky vykašlal na kroky které měli následovat – čištění pasivů od nechutných, smrdutých a snad i zdraví nebezpečných nánosů prachu a dehtu. Vše z pasivního nasávání kouře.

Kolega z práce se náhodou k tomuto počítači po čase dostal znova a došlo i na ono čištění. Doteď nechápu, kde sebral tolik lidskosti a vyčistil vše do stříbrna.

Ať jsou ty fotky sebevíc odpudivé, názorné, poučné, pro mě jako kuřáka z toho stále nic razantního nevyplývá, což paradoxně nutí k zamyšlení.)

Myslíte, že názorné ukázky rakovin orgánů, zánětů zubů a podobných hnusů na krabičkách cigaret můžou pohnout alespoň částí kuřáckého publika? Mnou rozhodně ne…

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Celý text hlášky si pak můžete přečíst třeba při vytváření nových náhledů v backendu NGG:
netvibes-big.jpg (Error : Exceed Memory limit. Require : 57.38 MByte)

Nikdy před tím jsem s tím neměl potíže a vždy jsem uploadoval obrázky do 200KB (1280×1024px max), tedy žádná panoramata a pododné.

Po pár minutách googlení jsem narazil na několik řešení, z nichž až to poslední pomohlo v mém případě – a to o několik krutých hodin později.

Zvýšení limitu paměti u hosta. Kontaktoval jsem tedy svého hosta s dotazem, je-li možné navýšení, řekněme tak na 128-196MB. Samozřejmě se mi vysmál a vysvětlil, že na jediný plugin jediného webu je to opravdu nemyslitelné navýšení, že chyba musí být jinde.

Dalším řešením-neřešením byla úprava souboru gd.thumbnail.inc.php – což je jen override php.ini, který na většině hostů (s vyjímkou localhostu a lépe placených) fungovat nebude.

Pokud se podíváte na příspěvek samotného Alexe Raba (tvůrce NGG) – Understand GD Library, zjistíte, že hláška o nedostatku paměti by se měla zobrazovat až ve chvíli, kdy se do galerie snažíte nacpat 15MP obrázek – tedy v nedostatku paměti to nebude.

Situace už vypadalo opravdu bezradně. Začal jsem se pomalu poohlížet po stejně sofistikovaném pluginu, bez úspěchu.

Naštěstí, jsem narazil na toto. Stačí v “nextgen-gallery/lib/gd.thumbnail.inc.php” zakomentovat následující řádky a je po problému.

if($this->error == false)
// Check memory consumption if file exists
$this->checkMemoryForImage($this->fileName);
}

Alespoň v mém případě zase vše funguje jak má.

Při hledání náhradního pluginu, který by spravoval galerii mého blogu (která není a nebude nijak velká) jsem zjistil, že NGG moc konkurence, co do propracovanosti, nemá. Jsem proto jenom rád, že jsem u něj po několikahodinovém pachtění mohl zůstat.

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Jak přijít o čerstvě získanou práci díky 140 znakům na Twitteru?

Velice mě pobavilo, když jsem dnes ráno na Sitepoint marketu narazil na doménu na prodej “ciscofatty.com”.

Čerstvý majitel ji prodával jako novinku, které vybuchla popularita díky tweetu uživatele @theconnor – ten si totiž 28 slovy chlouby přímo pod sebou podřezal větev u nového zaměstnavatele.

Pípnul, že mu byla nabídnuta práce u společnosti Cisco a že teď bude muset zvažovat mezi tučnou výplatou a denním dojížděním do práce, kterou vlastně nenávidí.

Cisco just offered me a job! Now I have to weigh the utility of a fatty paycheck against the daily commute to San Jose and hating the work.

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Dostavila se od přímo od člověka z Cisca (Tima Levada):

I’m sure they would love to know that you will hate the work. We here at Cisco are versed in the web.

Nick @theconnor bude teď pár dní humorný hrdina (nebo lamička?), který přišel o práci nejrycheji ve svém životě. Určitě naposled tímto způsobem.

Odnesme si z toho něco i my a pípejme s rozvahou. To platí i pro vás – uživatele Facebooku, Myspacu a dalších!

Pamatujte na to, že sociální sítě jsou celkem průhledné. Ovládejte svoje vyjadřování a ovládněte nastavení soukromí aplikací.

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

V tomto prvním díle mimo jiné vysvětlují, proč lednímu medvědovi není zima. Bohužel, celých několik minut pořadu je postaveno na mýtu.

V diskusi k tomuto pořadu na stránkách ČT jsem zahlédl příspěvek, který se lišil od těch ostatních. Nekritizoval totiž (prý divně znějící a nucenou) češtinu Maroše, ale měl faktickou poznámku k reportáži o srsti ledních medvědů.

Reportáž popisovala, jakým způsobem srst ledního medvěda vstřebává teplo ze Slunce a jak přenáší energii až ke kůži díky struktuře chlupů.

Dozvěděl jsem se zajímavé věci. Například, že srst ledního medvěda je ve skutečnosti transparentní, ne bílá. Padla myslím taky zmínka o tom, že lední medvěd je v UV úplně černý. Až sem dobrý.

Když ale přišlo na vysvětlení principu přenosu a konzervace tepelné energie, podali nám oba, pravdu dávno popřenou. Paradox světlé barvy medvěda, která by měla světlo a teplo spíš odrážet, než dokonale vstřebávat vysvětlují tak, že jeho chlupy fungují jako dutá optická vlákna. Světlo i teplo se tedy k medvědí kůži dostane díky duté struktuře chlupů. Bohužel, tohle je úplná blbost.

Lední medvěd je v UV černý prostě proto, že materiál chlupu samotného dokonale pohlcuje sluneční záření. Měřením bylo dávno prokázáno, že nedochází k transportu významného množství energie skrz určitou délku chlupu (okolo 3cm). Ve skutečnosti se jedná o tisíciny procent energie, která chlupem ledního medvěda doputuje až ke kůži.

Více na toto téma:

• Is polar bear hair fiber optic?
• The Myth of Fiber-Optic Polar Bears
• Myth 2: Polar bear fur is fiber optic (NOT!)
• a mnoho dalších…

Kořena obdivuji pro jeho nadšený přístup k populárně-naučnému vysvětlování zajímavých věcí okolo přírody a techniky. Ač jsou na mě podobné pořady příliš jednoduché – lépe vstřebatelné širokou veřejností, cením si jich.  Líbí se mi, že se snaží zlepšit povědomí právě té široké veřejnosti – zábavnou a jasnou formou.

Po odvysílání tohoto pořadu jsem nutně začal pochybovat o kvalitách naší veřejnoprávní televize. Jasně, nešlo o pokroucenou informaci o konfliktu v cizině, ale přece. Platím televizní poplatky proto, abych se dozvěděl pravdu, abych získal nejnovější, objektivní informace nezkreslené zájmem komerčního (nebo jiného) subjektu.

Pokud jste i vy plátce televizních poplatků, dáte na slovo České televize? Věříte, že vám pokaždé říkají (aktuální) pravdu? A jak si myslíte, že by měla veřejnost reagovat, když skrze jejich vysílání vyjde najevo nepravda?

Pokud se bavíme o mýtu s ledním medvědem, musím se spíš smát a představovat si Kořena (ač si myslím, že za to přímo nemůže), jak bušil hlavou do zdi, když zjistil, že usmívaje se na tisíce diváků, plácal se zaujetím blbosti.

Na druhou stranu, jsem trochu zklamán kvalitou informací, kterou ČT podala a divím se. Přece jen – sestavit reportáž o něčem takovém není jen tak a člověk musí narazit na ty správné informace.

Myslíte si, že by se podobné věci měli ve veřejnoprávní televizi stávat? Jste si vědomi odpovědnosti za přesnost informací, kterou ČT vůči vám, divákům a plátcům, má? A ověřujete si snad nějak, jestli ČT tuto povinnost řádně dodržuje?

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

S Tatabojs jsem se blíž seznámil až s jejich albem Future Retro, v roce 2000. Popravdě, vůbec jsem to nevstřebal a ještě pár měsíců mi trvalo, než jsem si navykl a začal jejich hudbu vnímat naplno.

Když se nabídla možnost jet na jejich koncert, nemohl jsem váhat, musel jsem je slyšet naživo. Poprvé.

Rád se objevuji na akcích od začátku. Můžu tak sledovat, jak se prostor nenápadně plní a stává se víc a víc hlučnější. Na akci která začínala ve 20.00 jsme dorazili už po sedmé a tak jsme mohli poslouchat zahřívací zkoušku předkapely Please The Trees, jejíž následující výstup byl opravdu zajímavý, poslechový.

Nástup Tatabojs okolo půl desáté zapříčinil doplnění sálu a tak mohlo vše začít pořádně vřít.

V poměrně komorní atmosféře (co do počtu publika) zahráli slušný průřez jejich tvorbou. Vozejček, Šťastnější, Geometrická, Prometheus, moje oblíbená Vesmírná a mnoho dalších. Hned ze začátku mě dostali s Dostali sme (občanský průkaz) – snad nejkratší skladba z jejich prvního alba. Tahle rocková perla z roku 1988 mi celou dobu unikala.

Bylo z ní cítit trochu nostalgie. Nebo jsem si to tak přehrával jen ve vlastní hlavě. Každopádně jsem se v tu chvíli pozastavil nad otázkou, co se odehrává v hlavě člověka, který v patnácti letech složí song a o dvacet let později má možnost jej zahrát svému publiku. Musí to být neuvěřitelný pocit zadostiučinění.

Koncert utekl v okamžiku a Milan oznamoval poslední písničku. Zahráli, odešli. Ale vyzývavé dupaní publika je donutilo rozloučit se s námi ještě Eliškou a Toreádorskou otázkou.

Z celého koncertu jsem si odnesl, kromě dámského trička “Attention Aux Hommes!” (jehož velikost jsem špatně odhadl, jak jinak), spoustu příjemných pocitů a hlavně jistotu, že Tatabojs jsou skvělá kapela, která dovede podat strhující výkon. Mají rádi svoje publikum a je to z nich opravdu cítit.

Přeju klukům, ať jim to ještě dlouho vydrží a těším se, až je budu moci znova podpořit návštěvou dalšího koncertu. Ten bude mimochodem 26. února V pražské Akropoli, tak jestli budete poblíž, určitě si to nenechte ujít!

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Neberte mě teď příliš vážně. Nesnažím se být ofenzivní, arogantní, nadřazený nebo snad vševědoucí, ale dovolte mi pokusit se vykreslit přibližný profil obětí Donatelly:

• Věk: 40-60 let (slabá znalost technologií a moderních marketingových fíglů).
• Televizní typ (vzhledem k formě inzerce).
• Osoba, která je v tísni, nezaměstnaná, řeší finanční problémy, neřeší nic.
• Obyvatel post-komunistické země.

Určitě mi dáte za pravdu (pokud to je váš případ), že jsem se trefil alespoň v něčem. Sám uznám, že hned dva body výše se týkají i mě. Všechny tyto atributy potenciálních zákazníků pomáhají Donatelle při její práci.

Jak říkám, nesnažím se teď být kritický k vašim životům. Třeba jste supr mamča, která po celém dni v práci, u plotny a dětí, natáhné nohy u televize a relaxuje, pročítaje televizní magazín. Nemáte čas hlídat celý svět tam venku, co proti vám zase kuje, a tak uvěříte pomoci od známe věštkyně. To vám nikdo nemůže vyčíst.

Kolik obětí?

• Příspěvek “Donatella Reyes a její zázračný talisman” byl za 30 dnů své existence (do teď) zobrazen 441x.
• Zaznamenal 302 jedinečných návštěvníků,
• z toho 78% návštěvníků z Česka,
• 16,5% návštěvníků ze Slovenska.

(Tohle je statistika z mého blogu, který existuje velice krátce a nemá nijak vybudovanou návštěvnost. Jsou to tedy relativně docela velká čísla.)

Ale jak je to ve skutečnosti? Kolik obětí se najde mezi veřejností, která nemá přístup k Internetu, nebo je ještě nenapadlo hledat něco k tomuto tématu?

Objem lidí, kteří jsou tímto fakticky zasaženi je stěžejní.

Počítejte se mnou

Pokud takovou reklamu roznesete mezi 10 000 lidí a přesvědčíte 10%, aby vyplnilo kupon a poslalo svoje kontaktní údaje, máte 1000  potenciálních zákazníků, kteří možná dychtí po vašem produktu. Přemluvíte-li 10% z těchto 1000 lidí, ke koupi jejich štestí, máte 100 zákazníků. Pokud se cena produktu pohybuje kolem 900 – 1500 Kč, můžete se smát, nad právě vydělanými 150 000 Kč. Po odečtení nákladů za bezcenné předměty, poštovné a reklamu samotnou, jste pořád na svém.

Nehledě na to, že jste právě vydělali slušné peníze podvodem jednoho procenta z 10 000, máte ještě kontakt na 900 dalších lidí, u kterých to zkusíte znova, a znova.

Jde jen o příklad. Myslím, že objem lidí bude mnohem větší (už kvůli nákladům tv magazínů) a procento zachycených taky.

Snažím se vám tím přiblížit jednoduchost a návratnost tohoto konceptu. Je to zároveň odpověď na otázku, proč by vám někdo dával něco zadarmo a chtěl “jen” vaši adresu. To, že budete mezi těmi 1000, ho nebude stát skoro nic. A dokud má vaši adresu, bude to na vás zkoušet donekonečna. A to vás může stát nervy.

Jak to prokouknout?

Univerzální recept na odhalování tohoto druhu podvodníků vám nedám. Upozorním jen na věci, které můžete udělat před tím, než v záchvatu důvěřivosti podvodníkovi naletíte.

• Google – pokud je tam venku pravda, Google vám ji pomůže najít.
• IČO – pokud máte k dispozici IČO, zjistěte si, jestli obchodník vůbec existuje a jak dlouho.
• Z výpisu živnostenského rejstříku se dozvíte, jaké živnosti subjekt registroval.
• Pokud vám někdo nabízí hory doly, buďte otevření a zároveň skeptičtí.

Buďte otevření. Musel jsem to napsat. Nechci aby tento post jen prohloubil český odstup k novým nebo neuvěřitelným věcem. Lidé mají totiž tendenci nevěřit vůbec – se skepsí, či spíš pesimismem odmítají cokoliv úžasného, co jim předkládáte. Nebo mají, naopak, tendenci uvěřit všemu – případ záchvatu důvěřivosti. Obojí je špatně.

Pokuste se naslouchat tomu, co vám okolí nabízí a vnímejte to jako možné a pravděpodobné. Smysl té nabídky poodhalujte pomalu a opatrně. Nezapomeňte ale, že předmět nabídky – v tomto případě štěstí, zdraví, bohatství – je dosažitelný a reálný i bez nabízejícího. Prostě, je to ve vás.

Jste oběť? Křičte!

Podle mě, je jen otázka času, kdy vlka převlečou do něčeho jiného a vydají se na další lov, někam jinam.

Zaznamenal jsem několik případů, kdy Evropské centrum ezoteriky vůbec nereagovalo na vrácení zakoupeného zboží. Jednotlivci mávali nad tisícovkami rukou, že jim to za tu zkušenost stálo. Co myslíte, komu to za to stálo nejvíc?

Pokud se tito lidé sejdou a zjistí, že celková částka, která takto zmizela v útrobách ASAP Investu, přesahuje 50 000 Kč, je to trestný čin. Myslíte, že 50 takových lidí není? Pokud je ASAP Invest zač trestat, myslíte, že to nemá cenu?

Prosím proto všechny, kteří mají s touto firmou zkušenost, podělte se o ní s ostatními tady, v postu “Donatella Reyes a její zázračný talisman” nebo ve vlákně na Doktorce.

Chcete-li si udělat přehled a zároveň přispět do statistiky, podívejte se na anketní otázky k tomutu tématu v jiném příspěvku.

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Dostali jste se do styku s touto, nebo podobnou reklamní kampaní Donatelly Reyes? Jaký byl váš první dojem?

Anketa je samozřejmě anonymní. Můžete vybrat jednu odpověď a hlasovat pouze jednou pro danou anketní otázku.

Pokud máte pocit, že otázky kladu špatně/nepřesně, nebo byste tu rádi viděli i jiné, napište mi, nebo to zmiňte v komentáři!

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Právě pro tyto dvě osobnosti bychom si mohli od Swypu ledacos slibovat. Rychlost vydání softwaru, stejně jako originalita nápadu samotného, to ale nebude.

Swype softwarová klávesnice - táhnutím z písmene na písmeno tvoříte slova.

Kolem září roku 2008 se začala kolem Swypu nafukovat bublina slušných rozměrů. Bublina, která se ještě teď někde vznáší, je ale už moc vysoko.

Na TechCrunch konferenci 2008 měli Cliff a Randy prezantaci v rámci debaty o jazyku a komunikačních nástrojích. Spolu s tím se začala objevovat videa, která ukazovala Swype v akci. A internetová obec začala cvrdlikat o “novém” přemožiteli T9. Zmínky a videa o Swypu z té doby najdete, kam se podíváte. Palmserver, Mobilnet, Wired, 37signals, jkOnTheRun, a další a další.

Problém: Od vytvoření, (podle mě) docela slušného, buzzu kolem tohoto startupu uplynulo už téměř půl roku. Na stránkách Swypu se od září (!!!) nic nezměnilo a funkční je pořád jenom newsletter, od kterého bych očekával alespoň pravidelné měsíční zprávy.

Problém #2: Forwordinput neudělal žádný převratný objev. Stejný koncept můžeme vidět u softwarových klávesnic ShapeWriter nebo SlideIT.

Emailová komunikace z jejich strany vázne už  šestý den a já se divím, proč se internetová obec neptá: “Tak kde je ten Swype?”

Nikde jsem nenašel nic o tom, co by vysvětlovalo tento “výpadek”.

Možná mi něco uniká, ale nemůžu se ubránit dojmu, že Forwordinput prošvihl svojí šanci. Nevyužil vlny buzzu, kterou sám inicioval, aby mohl dosáhnout rychlejší penetrace a lepšího umístění produktu na trhu.

Nebo přišel o svou šanci, když si uživatelé všimli, že jde o převlečený, nijak originální koncept?

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.

Ubiquity je projekt a addon od Mozilla Labs. A je to nářez, podobný Greasemonkey, který vám dovolí pracovat s informacemi na Internetu jinak, než jak jste byli doposud zvyklí.

Vyhledávání výrazů, přecházení do mailového klienta, sepisování emailů, překládání stránek. Cokoliv na Internetu děláte, spotřebujete při přecházení z jednoho místa na druhé, z informace na další, spoustu času.

Kromě toho, že chvátáte i na stránkách, které hledáte (skenujete, nečtete), nechcete ztrácet čas ani při té rutinní činnosti (vyhledávání, překládání, atd.) , kterou je váš pobyt na síti doslova protkán. Ale přesně to děláte, pokud nepoužíváte tento nástroj.

Klasický případ

Začtete se ve Firefoxu do článku a narazíte na výraz “Peyotl”, o kterém chcete zjistit víc. Není to hyperlink, takže skočíte do Googlu a přepíšete/vložíte výraz do vyhledávacího pole. Ve výsledcích pak dohledáte relevantní stránku a vlezete na ní. V tuto chvíli jste se dostali k informaci o hledaném výrazu. Klasický přístup, se kterým většina z nás nemá problém.

Uvědomujete si ale, kolik času vám to z celkového brouzdání zabere? Vím, uděláte to opravdu rychle, ale taky mnohokrát, proto vás určitě nadchne myšlenka Ubiquity, která váš uživatelský zážitek (a filozofii) posune o další level.

Jak to funguje

S Ubiquity můžete vytvářet mashupy = míchanice = uživatelem generovaný obsah.

Má neskutečně mnoho možností a v tomto postu asi nepokryju všechny. Začnu aplikováním Ubiquity na předchozí příklad.

Začtete se ve Firefoxu do článku a narazíte na výraz “Peyotl”. S Ubiquity addonem označíte výraz a kombinací kláves CTRL+SPACE necháte vyskočit okno, do kterého napíšete “wi” nebo “g”. Máte informace, které jste hledali.

Jak rychlé je na vás tohle? A to teprve začínáme.

Právě jste se dozvěděli něco o peyotlu. Přijde vám to zajímavé a chcete to hned twittnout svým přátelům v Kanadě. Označíte text a Ubiquity řeknete “tra to en” (možná zkrácenina “translate to english”). Dostanete překlad odstavce, který znova označíte a Ubiquity řeknete “tw”. Právě jste pípli světelnou rychlostí, nehli jste se ze stránky a dosáhli jste při tom na několik služeb najednou.

S Ubiquity můžete vytvářet mashupy informací, jak se vám ještě nesnilo.

• Posílat (přes Gmail) emaily odkudkoliv komukoliv s čímkoliv.
• Upravovat webový obsah – překládat, zvýrazňovat, cokoliv!
• Zjistit lokaci několika míst o kterých čtete na jedné stránce. Prostě je všechny označte, příkaz “map-these” je otaguje na Google mapách.
• Chcete si přidat schůzku nebo kontakt do kalendáře? Žádný problém.
• Přidávat Google mapy do emailu.
• Hlasování na Diggu.
• Změna stavu na Facebooku.
• Pípání Twitterem.
• Hledání videí na Youtube.
• Zkracování adres přes Tinyurl.
• …

Tento strohý výčet vlastností Ubiquity vám ani zdaleka nepřiblíží možosti, které addon přináší – vzhledem k otevřenému API.

Skvělý screencast udělal Aza Raskin (má s projektem dost co dočinění) a popisuje v něm podobný postup s restaurací. Na jeho příkladu je rozdíl obou přístupů mnohem markantnější.

Filozofie Ubiquity

Ubiquity se snaží převrátit pohled uživatelů na aplikace. Na jednotlivé, oddělené, nezávisle fungující instance.

Používáte aplikace zvlášť na email, agendu, na psaní dokumentů, na výpočty, na sociální vyžití. Zdá se to být celkem v pohodě, máte tolik možností, ale jak dobře je můžete používat mezi sebou? Jakou volnost vám dávají a kolik času trávíte nad přecházením z jedné aplikace do druhé?

Napadlo vás, jaká je to hloupost, když přímo ve Writeru/Wordu chcete udělat výpočet, který zapisujete? Otvírat kalkulačku, zadávat hodnoty a operace, které jste před tím už napsali. No není to blbost?

(Uvědomuji si, že tento příklad jsem vyčetl odjinud a týka se jiné, podobné aplikace – Enso od Humanized. V principu jde ale o to samé.)

Hromady příkazů

Ubiquity má otevřené API, proto Herd neustále roste. Nové příkazy svoje Ubiquity naučíte prostě tak, že (nejen) na Herdu najdete feed s příkazem a stránku navštívíte. Měli byste vidět všechny informace o něm a Firefox by měl křičet, že Ubiquity se chce naučit něco nového.

Stačí zkontrolovat a přijmout. Příkaz se může automaticky updatovat (pokud svolíte), když ho vývojář později aktualizuje.

Ubiquity samotné je pak ke stáhnutí na Mozilla Labs.

Pokud se hodně pohybujete na Internetu a zkusíte Ubiquity, přijdete na to, že jste doposud dělali spoustu věcí…prostě moc složitě.

Ubiquity vám dodá volnost pohybu. Zkrátí vám pracné dohledávání, komunikaci, správu událostí, kontaktů, linků.

Ale hlavně – donutí vás zamyslet se nad tím, jak primitivně pracujete(me) s aplikacemi.

Poznámka: Ubiquity 0.1.2 jsem na čas přestal používat, kvůli problému s pomalým načítáním nových oken prohlížeče. V dalších verzích je tento problém již opraven.

No related posts.

Related posts brought to you by Yet Another Related Posts Plugin.